PŘEDEM UPOZORŇUJU, ŽE TOHLE NENÍ (díky bohu!) MŮJ PŘÍBĚH, ale příběh bývalého kolegy a kamaráda Lukáše.
.......bohužel léta tam jezdím, i nalitej po tmě, ta vyjetá cestička je to jediný, co je trochu v noci vidět, čeho je se držet, tak jsem to pálil dolů(spěchal jsem z jedný hospody do druhý). Jenže asi tak před 14 dny si tam pejskaři z cvičáku zahradili kus pozemku a .........
........bohužel cestička teď končí v plotu, což jsem si v tu chvilku samozřejmě neuvědomil a narval to tam. Prolít jsem dovnitř, ani nevím jak, tam jsem se 2 minuty sbíral, ale jinak v pohodě. Jó bundu mám rozřezanou na proužky, ta se asi otřela o ten ostnáč. Jinak vzít ho ksichtem, tak asi nemám půlku hlavy a oči…..
Druhej den mi pořád smrdělo kolo a tak jsem pátral-celej kufr na botě totálně odhovna+samozřejmě nášlap taky :-(.
A JÁ JEN DODÁM, LUKÁŠI- CO TĚ NEZABIJE TO TĚ POSÍLÍ A PEJSKAŘI, JAK SE ZDÁ, SE POUČILI :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat