pátek 6. června 2014

Na úbytě po Egyptě - baby friendly version

Po minulém článku se mi ozvalo hned několik mých vážených čtenářek, že prý příspěvek nebyl vůbec baby friendly a to především tím, že byl moc dlouhý a nedal se přečíst najednou. Tak jsem si vzal ponaučení a tento článek bude krátký a bude také obsahovat přestávky ve kterých čtenářky matky budou moci v klidu nakojit, přebalit, nakoupit či uvařit a nic jim neuteče.

následuje 2 minutová přestávka na nalezení vypadlého dudlíku, jeho omytí a opětovnou aplikaci. Pro ty co by chtěli dudlík třeba vyvařovat doporučuji přeskočit rovnou na další odstavec, kde se začne něco dít

Začněme tím, že ihned po mém návratu z Maroka na mě v práci čekala letenka do Káhiry, takže jsem jen vyměnil kraťasy s tričkem za oblek a páskáče za lakýrky a vyrazil zpět do Afriky. Trochu jsem váhal zda do kufru přibalit i běhací věci, ale nakonec zdravý rozum a bolest v achilovce zvítězily. Let přes Istanbul měl hodinu zpoždění, což mě u Turkish airlines už ani trochu nepřekvapilo a po přistání v Káhiře honem z letiště do hotelu.

násleuje 20 minutová přestávka na přípravu stravy pro malého nenasytu. Doporučuji něco, vydatného a zároveň zdravého, něco co hodně špiní a dá se s tím ideálně docáknout přes celou kuchyň až do obývacího pokoje

Jenže TIA  (This Is Africa) zafungovala hned při výstupu z letadla. Člověk, který na mě čekal aby mě odvezl do hotelu, překvapivě nestál u východu z letištního prostoru, ani u východu z příletové haly, ale zcela "logicky" čekal u východu z odletové haly. Ono se tam prý lépe parkuje?!! Tak asi tak.

následuje 10 minutová pauze na zkontrolování aukce na mimibazaru, kde zrovna dneska mají luxusní botičky z druhé ruky za 150 korun. No nekupte to!

Přede mnou 3 dny obchodních schůzek v nelidnatějším městě Afriky a podle mě, druhém nejzanedbanějším městě na světe, co jsem kdy viděl (na Dháku nic nemá). Ale obchodníma schůzkama není člověk živ a tak chci napsat hlavně o tom, co se dělo "po pracovní době".
Návštěva starého bazaru Chán-al Chalíli s ochutnávkou tradiční egyptské "dobroty" Koshary se  ještě celkem vydařila....


..... i procházka podél Nilu spojená s projížďkou kočárem měla své kouzlo......


..... ale naprostým vrcholem TIA byla návštěva věhlasných pyramid v Gíze.

po jídle logicky následuje přestávka na přebalení malého posránka. Jelikož za oknem se již hromadí použité pleny je možné přestávku prodloužit a pleny vyhodit do kontejneru to ovšem obnáší riziko zanechání potomka doma bez dozoru. V tom případě je vhodné přemístit z jeho dosahu vše, čím by si mohl ublížit. Takže vše! 

Znaje arabskou mentalitu a s vědomím, že pyramidy jsou místem, které chtějí všichni vidět tím pádem tam bude i maximální koncentrace všech těch žebráků, nahaněčů, velbloudářů, policistů, falešných průvodců a jiných podvodníků jsem se připravil, jak nejlépe to šlo. Jak se tam dostat, za kolik, jak se vyhnout podvodníkům, kam se podívat, to vše jsem měl díky internetu nastudované. Jak se ukázalo připravil jsem se málo! 
Po 1/2 hodině  handlování mě taxík z Heliopolis tam a zpátky přišel na 250 EGP i s čekáním. To bylo OK. Taxikářovi říkám :"Vem mě před hlavní bránu, nikde nezastavuj nechci žádný velbloudy ani průvodce"!. Už v tu chvíli mi mohlo dojít, že jsou všichni domluvený a že jakmile sednu do taxíka jsem vydán na milost či nemilost té pyramidové mafii. No po hodině a půl jízdy zacpanou Káhirou se najednou mezi barákama vylouply pyramidy a my jsme zastavili před nějakou bránou za kterou se na mě šklebila vyšisovaná sfinga.


Vystoupil jsem z auta a už se na mě vrhli! Ignoroval jsem vše, (suvenýry, velbloudy, průvodce) jak nejvíc to šlo, ale co nešlo ignorovat byla zavřená brána! Ptám se přes plot policajta: "Co se děje?" A on na mě, že prej je close! Divím se, protože je půl pátý. Asi mám smůlu protože každý večer je Light and Sound show a areál se už ve 4 HODINY zavírá. Jsem naštvaný a chystám se odejít, když v tom POLICAJT NAZNAČUJE ŽE ZA ÚPLATEK MĚ PUSTÍ DOVNITŘ! Strkám mu do kapsy 80 EGP a brána se otvírá! Jsem tam a mám radost! Jenže ouha! Vrhá se na mě další skupina a že prej sám nemůžu a jedině s guidem. 

po jídle a po kákingu následuje uspávání. Pokud se vám prcka podaří uspat rychle můžete stihnout dočíst tenhle článek a ještě se v televizi podívat na váš oblíbený odpolední seriál

Říkám jim, že na guida jim z vysoka, ale oni si přivádí policajta, kterej rázně naznačí, že buď s průvodcem nebo vůbec ne JE PŘECE ZAVŘENO! Smlouvám cenu. Nakonec se dostávám na dalších 80 EGP a s jedním z nich vyrážíme kolem Sfingy .....


...... k hrobkám ......

....... a potom k Rachefově pyranidě


Průvodce mě žene jak nadmutou kozu. Pořád hurry, hurry, close, close. Takže za chvíli jsem u pyramidy. Dozvídám se, že jako jediná má ještě vršek pokrytý zbytkem alabastru, který kdysi pokrýval celou pyramidu aby se prý na slunci více leskla. Dělám pár fotek a chci se jít podívat na Cheopsovu pyramidu, když v tom se objevuje policajt na velbloudu a rezolutně ukazuje na bránu, že už musím pryč! Nemá smysl se rozčilovat. Policajtem nehnu a tak se vracíme k bráně. Průvodce to na mě ještě zkouší, že prej když mu dám ještě 60 EGP, tak mě tam ještě vezme. Jsem otrávenej a kašlu na něj. Odcházím pryč a v duchu si přeju ať jim ty pyramidy spadnou na hlavu, ale postupem času "střízlivým" a po výtečném kebabu a egyptském čaji v jedné pouliční "restauraci" si uvědomuju, jaké to vlastně bylo dobrodružství, vidět pyramidy bez lidí! Ten zážitek ve mě zůstal ještě na dlouho. Bohužel to samé se nadalo říct o tom kebabu. 

Takže milé dámy až budete chtít shodit nějaká ta kila navíc a budete řešit, jak to provést, zajeďte si do Káhiry k těmhle klukům 

Mají tam v menu jeden chod, kterému říkají Faraonova pomsta a můžu vám zaručit, že stejně jako já dáte 2 kila dolů během jednoho týdne :-)!

1 komentář:

michal hojný řekl(a)...

Bášo, aby to bylo genderově vyvážený, tak by si měl napsat příště nějakej textík pro fotky, co se po večerech snaží pracovat :-)

fajnový čtení, dík
m