Tím ovšem sranda končila a následovala jen a pouze "těžká dřina" :-). Dostat syna do kočárku, uspat ho = hodinu jezdit po lese, nakrmit, přebalit, být s ním venku na hřišti, když se všichni uvnitř dívají na asi nejdramatičtější závěr ženských štafet na MS v historii!!, nestihnout se najíst, nestihnout se napít. Díky bohu (3) za dětský koutek. Odpolední sprint, byla naprostá lahůdka! Sice start až v18.30, ale v lese božský (4) klid, jen já a kontroly :-). Musím se přiznat, že mi hodně pomohly informace od Silvy a tak hned od začátku jsem do toho šel velmi opatrně a na prvních kontrolách v motanici skalních průchodů ztratil jen 1´celkem. Dlouhý postup jsem volil zleva a pak už kontroly sami naskakovaly a cíl přišel tak rychle, že jsem byl sám překvapenej.
Večer se odehrával v rytmu Onřejovi premiéry s tátou pod stanem a bez postýlky a musím potvrdit, že to zvládl božsky (5)! Spal jak nemluvňátko, což se nedá říct o jeho prostatickém tatínkovi, který celou noc ztrávil přikrýváním, posunováním, nasazováním čepičky a v panickém strachu, že při každém otočení nebohé dítě zalehne :-). Nedělní klasika byl boží (6) trest. Od první kontroly bylo všechno špatně. Hlava nemyslela, nohy neběžely, kontroly nevyskakovaly, ale do cíle jsem se dostal a na konečné 5. místo v H21A to taky stačilo. Při balení věcí jsem sice mírně vyžaketil, ale jinak bylo všechno fajn. Díky bohu (7) za PPčka :-) a zase za rok!
V textu se 7x vyskytuje slovo bůh což vůbec nic neznamená. Prosím nábožensky založené organizece z celého světa aby mě nadále již nekontaktovali. Jsem tak zatvrzelý ateista až se bojím že mě bůh potrestá!
Žádné komentáře:
Okomentovat