Pak ovšem nastala těžká robota na silničním okruhu, kde kdo se neschoval do závětří ten se nadřel. Zlepšilo se to až v parku Flora, tam to bylo moc fajne ještě navíc s fajnovým výběhem na mostík. Ten jsem si pamatoval z MČR ve sprintu 20XX, ale tenkrát mi nepřišel tak do kopce. Poslední kiláček pak po kočičácích zpátky na Horní náměstí a desítka za 42.20 byla za mnou! Řek jsem si dobrý a pokračoval ve stejném tempu. Začalo hodně foukat a trochu pršet což mi vyhovuje a tak jsem postupně zrychloval abych se posouval od skupinky ke skupince a maximálně využíval závětří. Na 15km přišla na řadu protikřečovka od Enervitu a na 17 km přišla na řadu první krize od nohou. Začal jsem postupně zpomalovat abych se propadal od skupinky ke skupince a maximálně jsem si přál bejt už v cíli. V parku Flora jsem se ještě jakš takš zmátořil jenže na můstku mě najednou předběhl chlápek s balónkem 1:30 a já pochopil že je zle! Poslední dva km jsem předváděl ukázkové závěsné balón(k)ové létání, ale stejně mi těsně před cílem cuknul. To už jsem ale na displeji viděl, že to pod 90´dám a tak frajersky za 89´58" a mise splněna. Libor se zlepšil o neuvěřitelných 30´a tak se napodzim začínám bát o svůj běžecký úsek na Bobrovi. Na závěr jen samá pozitiva a sociální jistoty. Pizza, pivo, sprcha, pivo, spánek a ráno se rozdenilo! Ptáte se proč je pozitivní a důležitý, že se ráno rozednilo?! Počkejte si na další článek ........... :-)
sobota 25. června 2011
Olomoucký 1/2 maraton
Tak jsem se nechal přemluvit na na 1/2 maraton. Sice už jsem dávno za zenitem, ale co by člověk neudělal pro kamaráda, že?! Zvláště kamaráda, který si dal za cíl zlepšit se o 20minut! Tak jsme se s Liborem Valentou (to je ten, co se mnou jezdí na kole Bobr Cup a umí sám doma odrodit dítě!!!) přihlásili do Olomouce. Olomouc má dvě výhody. Běží se až v 7 večer a neznám to tam, takže předem nevím jaké peklo mě kde čeká. Pár týdnů před závodem jsem zkusil běžet nějaké tréninky abych se přesvědčil jestli to vůbec uběhnu a za kolik. Týden před závodem jsem dospěl k názoru, že to uběhnu a jako cíl jsem si určil 90´. Znamenalo to běžet něco kolem 4.18 na km a to mi i při současném tragickém stavu přišlo jako reálný. No a pak přišel den D, hodina H, minuta M, vteřina V a já se vydal na dvoukolovou trať Olomoucí. Trať to byla zpočátku moc hezká. Okolí horního náměstí a cesta k nádraží byla lemovaná spoustou fanoušků, kteří fandili jak o život a tak to celkem cupitalo za pěkných 4.03/km. 
Pak ovšem nastala těžká robota na silničním okruhu, kde kdo se neschoval do závětří ten se nadřel. Zlepšilo se to až v parku Flora, tam to bylo moc fajne ještě navíc s fajnovým výběhem na mostík. Ten jsem si pamatoval z MČR ve sprintu 20XX, ale tenkrát mi nepřišel tak do kopce. Poslední kiláček pak po kočičácích zpátky na Horní náměstí a desítka za 42.20 byla za mnou! Řek jsem si dobrý a pokračoval ve stejném tempu. Začalo hodně foukat a trochu pršet což mi vyhovuje a tak jsem postupně zrychloval abych se posouval od skupinky ke skupince a maximálně využíval závětří. Na 15km přišla na řadu protikřečovka od Enervitu a na 17 km přišla na řadu první krize od nohou. Začal jsem postupně zpomalovat abych se propadal od skupinky ke skupince a maximálně jsem si přál bejt už v cíli. V parku Flora jsem se ještě jakš takš zmátořil jenže na můstku mě najednou předběhl chlápek s balónkem 1:30 a já pochopil že je zle! Poslední dva km jsem předváděl ukázkové závěsné balón(k)ové létání, ale stejně mi těsně před cílem cuknul. To už jsem ale na displeji viděl, že to pod 90´dám a tak frajersky za 89´58" a mise splněna. Libor se zlepšil o neuvěřitelných 30´a tak se napodzim začínám bát o svůj běžecký úsek na Bobrovi. Na závěr jen samá pozitiva a sociální jistoty. Pizza, pivo, sprcha, pivo, spánek a ráno se rozdenilo! Ptáte se proč je pozitivní a důležitý, že se ráno rozednilo?! Počkejte si na další článek ........... :-)
Pak ovšem nastala těžká robota na silničním okruhu, kde kdo se neschoval do závětří ten se nadřel. Zlepšilo se to až v parku Flora, tam to bylo moc fajne ještě navíc s fajnovým výběhem na mostík. Ten jsem si pamatoval z MČR ve sprintu 20XX, ale tenkrát mi nepřišel tak do kopce. Poslední kiláček pak po kočičácích zpátky na Horní náměstí a desítka za 42.20 byla za mnou! Řek jsem si dobrý a pokračoval ve stejném tempu. Začalo hodně foukat a trochu pršet což mi vyhovuje a tak jsem postupně zrychloval abych se posouval od skupinky ke skupince a maximálně využíval závětří. Na 15km přišla na řadu protikřečovka od Enervitu a na 17 km přišla na řadu první krize od nohou. Začal jsem postupně zpomalovat abych se propadal od skupinky ke skupince a maximálně jsem si přál bejt už v cíli. V parku Flora jsem se ještě jakš takš zmátořil jenže na můstku mě najednou předběhl chlápek s balónkem 1:30 a já pochopil že je zle! Poslední dva km jsem předváděl ukázkové závěsné balón(k)ové létání, ale stejně mi těsně před cílem cuknul. To už jsem ale na displeji viděl, že to pod 90´dám a tak frajersky za 89´58" a mise splněna. Libor se zlepšil o neuvěřitelných 30´a tak se napodzim začínám bát o svůj běžecký úsek na Bobrovi. Na závěr jen samá pozitiva a sociální jistoty. Pizza, pivo, sprcha, pivo, spánek a ráno se rozdenilo! Ptáte se proč je pozitivní a důležitý, že se ráno rozednilo?! Počkejte si na další článek ........... :-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat