Vyrazil jsem do Francie s klukama. Najít pár lampiónů v okolí Fountainebleu, obhlédnout jednu krasavici jménem Paříž, ochutnat nějaké to dobré Francouzské jídlo a víno a tak nějak si to užít.
Nejdřív jsme jeli 10 hodin autem. Pak jsme běželi první etapu:
Pak jsme byli tuhý, ale nedalo nám to a šli jsme se podívat do lesa. Jestli mezi skalami nenajdeme něco zajímavého. Našli jsme Kutlocha:
Chudák, žije ve Francii už tři měsíce jen na bagetách a tučných sýrech a tak se trochu "vypracoval" a zasekl v jednom průchodu. No co, zachránili jsme ho a jelikož uměl Kutloch francouzsky dělal nám po zbytek výpravy průvodce a tlumočníka. Naučil nás například höyna tyttö a nebo vous devez vous raser? Náramně se nám to hodilo, ale o tom až po druhé etapě:
Druhá etapa byla v lecčem výjimečná. Tak třeba mě poprvé v životě porazil Marek nebo že Ondřej doběhl druhý a nebo že jsem na trati nechal dohromady 20 minut a Kutloch jen 19,5. Celý den pršelo, ale protože my nejsme höyna tyttö, vydali jsme se na kulturně poznávací činost (KPČ) do nedalekého Versailes.
Lidí jak šlupek, když člověk vystál jednu frontu na lístky hned šel do druhé na vstup, pak do třetí na guide a do další a do další. Není divu, že jsme vyhlásili volbu MISS Queue. Touto cestou bych chtěl oslovit děvčata na předních pěti pozicích aby si došli vyzvednout ceny na vyhlášení. Celkově to byl výborný trénink na třetí etapu:
Po třetí etapě následovalo vyhlášení. Bohužel MISS Fronta nedorazila a tak všechny ceny shrábnul Vrabčák. Na následující fotce uvidíte Vrabčáka těsně před tím než se zeptal: "vous devez vous raser?" vítězky W21A!
Pak jsme se přemístili do Paříže. Kutloch nás vybavil nejednou důležitou radou a přidal i jednu vlastní "historku z mládí" o tom, jak je důležité vyhnout se očnímu kontaktu v Pařížském metru (je sice trochu delší a Kutloch vypadá malinko jinak, přesto přeze všechno se na ní vyplatí kouknout :-)Poučeni jsme celý den chodili s hlavou sklopenou a francouzskám se dívali pouze na lýtka. Paříž se nám líbila. Navštívili jsme spoustu slavných a historických míst a vyfotili jsme si jednu starou dámu:
Ó pardón! Teď se mi tam omylem vloudila vicemiss fronta! Tohle je ta správná stará dáma:
Pak jsme nasedli do auta a přes svatostánek v Remeši šup zpátky na rodnou hroudu. Závěrem bych tímto chtěl poděkovat Kutlochovi za krásné pohoštění, pomoc a zábavu a popřát mu mnoho úspěchů ve Francii. Ať se ti daří ty jeden:
Žádné komentáře:
Okomentovat