Bretan

Vylet do Bretane jsme si teda rozhodne zaslouzili. Po tom vsem, co se udalo v poslednich dvouch tydnech. Jen si predstavte - Basu se pokusili vyhodit z prace, Silva se do prace malem prestehovala a jeste k tomu tri navstevy ve dvouch vikendech! Nastesti dve z tech navstev byly zvane a podnikli jsme s nimi moc pekne vylety do okoli. S Dancou a Radkem vylet do National Coal Museum, na Black Hill a do Sherwoodu. Se Zuzkou, Lenkou a Danem Strakovymi jsme vyrazili na Peak District, konkretne do oblasti Bleaklow a Black Hill. Treti navsteva byla nezvana a prisla behem patecniho odpoledne oknem do kuchyne. Vzala si to, co pobrala a nechala po sobe neuveritelny bordel a strepy. Na vylet jsme sli bez ni na policejni stanici. Neprijemna zkusenost, ale co nadelame. Po tom vsem jsme radi ve stredu rano zabalili to, co zbylo :-) a vyrazili smerem jih. Po preplaveni kanalu La Manche mezi Portsmouthem a St Malo, jsme hned rano vyrazili obhlednout Francouzskou pamatku cislo jedna Le Mont Saint Michel. Takovy napul ostrov napul polostrov a na nem vysoko do nebe trcici kostel s klasterem. Byly jsme tam brzo rano a meli ulicky a horni chram celkem prazdny. Odpoledne se obrovska parkoviste pred ostrovem zaplnila a pres turisty nebylo k hnuti. To uz jsme ale byli na ceste pryc. Krome komplexu slozeneho z miniaturniho mestecka, kde jsou domky natesnane jeden na druhy a ulicky tesne tak na tri lidi vedle sebe, pusobi chram na vrchu hory jako opravdovy chram! Vse neuveritelne prostorne a rozlehle. Kdo chce zariskovat a posetrit muze zkusit do chramu projit bez placeni. Par desitek metru pred vstupem do chramu jsou dvirka s napisem sortie (vychod)a nikdo je nehlida ;-). jeste jednu zajimavost ma Saint Michele.
Pri odlivu, more okolo nej ustupuje az o ctrnact kilometru, takze pri odlivu to neni (polo)ostrov ale skala uprostred more bahna. Prejezd ze severu na jih do Carnacu utekl jako voda a tak jsme pozdni odpoledne stravili prochazkami mezi tisicovkou menhiru ruznych velikosti a tvaru. Kdo je "kamenozrout" a navic miluje keltskou historii prijde si na sve. Kdo rad foti, taky :-). V patek rano jsme udelali jeste par fotecek kamenu a vyrazili smerem do Concarneau - pristavniho mestecka s opevnenym historickym jadrem na ostrove. Krasne dopoledne v ulickach a na hradbach stareho mestecka jsme zakoncili vybornym obedem v "rybi" restauraci. Pisu rybi, protoze se nam zdalo, ze v Concernau prakticky zadna jina nexestijue, kdyz je tam zaregistrovano nejvice rybarskych lodi ve Francii. Po Concarneau jsme pokracovali smerem na zapad do mesta Quimper - ulice s hrazdenymi domy a velka katedrala do zatacky. Katedrala je dobra a fakt zahnuta a mestecko je taky moc pekny a kdyz domy omrzi kavarna a pekarna vzdy potesi. Pak jeste vice na zapad najit kemp a vyrazit do Locronanu. Jestli se o nejake vesnici da rict, ze je fakt historicka, tak o Locronanu. Ty stare kamenne domy a uzke ulicky fakt jsme se kazdou chvili ohlizeli jestli nekde nevyjede kocar tazeny konmi. Nas zazitek byl umocnenej tim, ze jsme tam byli v podvecer a uplne sami. Tam jsme take poprve ochutnali mistni Cider a Pivo. Cider=+5 bodu a pivo +3body, takze je jasne, co jsme po cely zbytek vypravy pili = vino :-). V sobotu rano jasno a slunicko, takze vylet na nejzapadnejsi vybezek Francie Pointe Du Raz byl jasny. Tento vlnami zmitany, omajakovany polostrov stoji za to, jen kdyz prekousnete 6 EUR parkovne a dojdete na jeho uplny konec. Od parkoviste totiz vede siroka rovna stezka po ktere se vali stovky turistu skoro az na vybezek. Jenze na posledni kilometr stezka konci, turisti zustavaji kdesi vzadu a uz jen uzasne lezeni nad pribojem otloukanymi utesy jen vy, more a racci (nebo jak se ta letajici havet jmenuje :-). Z PD Raz dlouhy prejzd na Posledni veceri pane do Guilliamu, protoze Karel uz mel opravdu hlad!. Hezky kostelik, zajimava Kalvarie, vynikajici pekarna!!. Pak obhlednout nejvetsi Hrobku de Barnez - prehistoricka hromada sutru s 12 kobkama uvnitr (6 zavrenych, 6 odkrytych). Do zavrenych se nemuze takze muzete nakouknout do tech odkrytych a debatovat, jak to ti predci vlastne delali. Zajimavosti je, ze maji pruvodce i v cestine. Posledni navsteva byla v Morlaix, kde bylo uz bohuzel skoro vse zavrene, takze jsme mestem jen tak prosli a ani kavicka ani croasantek nebyl :-(. Pak vecerni presun do oblasti Cote de Granit Rose a hledani campu. Tradicni domluva rukama, nohama a kreslenim protoze ve ctyrhvezdickovem campu neumi/odmitaji hovorit jinym jazykem nez Francouzsky! Vecere na plazi a spanek za sumeni priboje. Druhy den prochazka po pobrezi lemovenem ruzovymi balvany a skalami. Fotograficke orgiie, chut se vykoupat a brutalni vystrizliveni pri smoceni prstu u nohou. Tohle misto bylo naprosto fantasticke pro nasince neco jako Prachovske skaly u more. Naramne jsme si to uzili, ale cas nas tlacil, takze jsme se zacali premistovat na vychod do Caen, kde jsme byli domluveni s nasimi prateli PY a Gale na veceri a prespani. Cestou na vychod jsme se jeste zastavili na Cap de Frehel, kde bylo neuveritelne lidi a celkem nic moc vyhledy, ale ptakologove si tam prijdou na sve, protoze to tam hnizdi. Co?! To fakt nevim, ale nejspis asi zase racci :-). Pak jsme jeste zvladli romanticke foto u Menhiru de Cham-Dolent a sup do Caen na dlabanec. Francouzove jsou vynikajici hostitele a normadane obzvlast. PY s Gale se opravdu zasnazili a my jsme ochutnali vsechny Normandske speciality (Caen uz je v Normandii a mezi Bretonci a Normany panuje odveka rivalita. Takze to normanske bylo to nejlepsi a stejne i tak druhy den pri prohlidce Caen, kde nam bylo zdurazneno, ze Vilem dobyvatel byl Normandan a ze dobyl Anglii a ze Le Mond Saint Michele vlastne neni v Bretani, ale v Normandii). Odpoledni vylet na plaze uz byl trochu ve spechu, ale presto jsme stihli udelat nekolik peknych fotek a koupit Basovi namornicke tricko. Musim PY a Galle jeste jednou moc podekovat, bylo to fakt super pohosteni. Pak uz jen stihacka trajektu z Caen do Portsmouthu a dojidani poslednich zbytku na palube za svitu zapadajiciho Francouzskeho slunce, kter sviti rozhodne vrelejc nez to Anglicke. Na zaver se podivejte na fotecky, kterych je tentokrat opravdu pozehnane.