Sparťanské zakončení

Tak jsme po krátké době byli opět na skok v České republice. Báša se už dlouho těšil na oddílové zakončení sezóny a Silva se připravovala na svoji druhou promoci tentokrát přímo na půdě Karlovy university, což si nemohla nechat ujít. Tenhle příspěvek bude o tom, jaké to bylo na zakončení v Březině. O promoci snad za čas napíše její přímá aktérka.

Pátek byl mírně hektický a to především díky tradiční páteční Nottinghamské dopravní zácpě směrem k letišti a také díky mému šéfovi Stevemu, který "nějak zapomněl", že potřebuju odejít z práce trochu dřív :-). Ale stihl jsem to a v letadle dokonce zvládl dvě kapitoly z HP a jeho tejmné komnaty. Na letišti mě vyzvedl pan Lorenz s Terezkou a hurá směr Březina. Málem bych zapomněl na fantastickou bábovku, kterou mě pohostili, ale ještě lepší než bábovka bylo, když jsme na zámečku v Březině narazili Mirečkovu kontrolu č. 124 a poprvé si přiťukli na zdraví. Holt Bráník je Bráník! Večer příjemně utíkal a po chvíli přišly na řadu kamarádky Zelená se Slivovicí. Ještě, že jsme zalehli! Slinu jsem měl a Pavlík s Boudu by se určitě nenechali dlouho přemlouvat. Druhý den jsem se znovu vrátil na ostrovy! Tentokrát jen virtuálně ve hře kterou připravili Košíci. Putování po Irsku jsme s Pavlíkem brali vážně! Pavlík měl průvodce a já hřejivou kamarádku (viz. foto).
Společně jsme pak úspěšně zvládli první etapu a vyluštili tajemku. Bohužel první etapu už s námi nedokončila naše společná irská kamarádka, která se postupně vyprazdňovala a to také díky důkladnému přispění našich věrných stínů Boudy a LA4a (neměli průvodce!). Ve druhé etapě se ukázalo, komu alkohol zastřel zrak. Zatím co Želvovci a my jsme hledali poklad necelých 5/7 minut, Mára s Markétou hledali "možná o něco víc" (a dýl), Bouda s LA4em nás asi chtěli nechat pořádně vystřízlivět. To se jim, ale nepovedlo, protože v pokladu, který jsme našli bylo i pár Keltů. No a pak jsme udělali vrcholové foto a přesunuli se k zámečku, kde šou pokračovala něčím, co bych nazval "spirit sprintem". V parku bylo osm sacích kontrol s "jupíky" (zalepené plastové flaštičky s 8 různými druhy panáků) a tu máš brčko a poznej je! LA4 s Boudou byli asi řádně žíznivý, když tuhle etapu zvládli nejrychleji bohužel stejně jako já s Pavlíkem nepoznali Pražskou vodku, což je zejména u mě rodilého pražáka malá katastrofa :-). Večer přijela druhá - pařící část sparťanského zakončení a s nimi slíbené překvapení. Původně jsme se domnívali, že to bude Burri, který už skoro celý rok slibuje, že se někde objeví, ale pravděpodobně je natolik zaneprázdněný natáčením dalšího dílu Prison Break (já vím, blbej ftip, ale hodí se!), že skutek utek, ale ve skutečnosti to nebyl nikdo jiný než slavný Fifty Cent a jeho tvrdá muzika. Zatím, co Fujda se staral o Zelenou, Dany opatroval juniorky, tak o Fifty Centa se postaral ... hádejte kdo? Ano, to snad ani nebyla náhoda, že Štěpán jemuž kamarádi neřeknou jinka než Agresivní Lampión se ujal tohohle tvrdého chlápka s devítkou v kapse a s kalhotama proklatě nízko. Ovšem mezi oběma ostrými hochy to několikrát zajiskřilo a už se Fifty válel po zemi. Štěpán si vzpomněl na slavný film Klub rváčů a Fiftyho zasypával ranami nad i pod volume. Na následující fotce
vidíte jak to dopadlo. Fifty se ještě naposledy sebral po příjezdu pan Lorenze, který využil své celodenní práce s kabely a zpěvákovi se zlatým řetězem poskytl poslední support, ale Štěpán byl mužem činu a své dílo dokonal. Zbytek Sparty tou dobou již bujaře křepčil na parketu, kde Muži pršeli a Holky z naší školky ji měly kakaovou. Nakonec došla i kontrola 124 a pan Lorenz celý večer zakončil ve 3 ráno pokřikem bojovkááá! Druhý den jsme uklidili zámeček, našli Štěpána a s ním i pana Henkýho a jelo se domů. Někdo do Prahy, někdo do Bulharska a někdo do Nottinghamu. Na fotky se můžete kouknout tady a výsledky jsou jasný. Vyhrál ten, kdo přijel a dobře se bavil. Tády, dády, dááá!