Na jih nejen za sluncem

Dlouho plánovaný výlet na jih Anglie konečně dostal podobu uplynulý víkend a tak je zase o čem psát. Už jsme té práce měli plné zuby a tak jsme potřebovali trochu zrelaxovat. Rozhodli jsme se navštívít známé (Strakovi), prohlídnout památky (Stonehenge) a zazávodit orienťák (New Forest). V pátek večer jsme se přesunuli za Strakovými do Readingu. Dost jsme se obávali, že páteční noc strávíme v kolonách na dálnici kolem Londýna a tak jsme vybrali cestu po Áčkách (takové horší anglické/lepší české dálnice) a ono to bylo až neuvěřitelně rychlé a v pohodě. Strakovu "akademii" jsme taky našli hned na poprvé a tak jsme si mohli užít příjemný večer u vína a fotek ze Skotska, kam se příští rok taky chystáme. Druhý den Dan a holky pořádali pro místní oddíl trénink a my jsme se vypravili za památkami. V plánu byl okruh Avebury-Silbury Hill-Stonehenge-Old Sarum-Salisbury-Winchester. Docela nášup a pravděpodobná nestíhačka, zvlášť po tom, co jsme se hned v Avebury zdrželi skoro celé dopoledne. Krásné místo si svojí tajemností vůbec nezadá s mnohem známnějším a slavnějším Stonehenge. Co do velikosti je dokonce mnohem větší, ale bohužel na rozdíl od Stonehenge, které je tak trochu stranou (v anglických měřítkách to zn. že nejbližšší silnice je asi 300m daleko) v Avebury prochází silnice skoro středem pradávného kruhu a velkou část kamenů využili vesničané ke stavbě svých obydlí. Přesto se však hodně dochovalo. My jsme nechali Polo asi 1/2 kilometru východně od Avebury a pěšky se vypravili po jedné ze čtyřech pradávných přístupových cest, vyznačených kameny a vedoucích přímo ke kruhu. Samotný kruh je obehnaný velkým valem s příkopem a skládá se z vnějšího a vnitřního kruhu. Ten vnější je občas přerušen domy a silnicí, ale i tak je to pěkná procházka mezi balvany a ovcemi. Z vnitřního kruhu toho už moc nezbylo a tak si místní vypomohli betonovými patníky, které mají dokreslit, jak to kdysi vypadalo, ale mám dojem, že to spíš ruší. Nutno ještě dodat, že vstup je zdarma, ale jelikož kolem budují plot a chodník po ochraném valu tuším, že za pár let to tak nebude. Kousek dál byla k vidění Silbury Hill. "Celkem nudnej kopec v krajině", řenete si, ale jen do té doby než zjistíte, že ho vytvořili pralidi jen tak dřevěnejma nástrojema. Jelikož zrovna probíhal archeologickej průzkum, tak se na kopec nesmělo a vypadal spíš jak staveniště. No, a hurá na jih ke Stonehenge. Lidí jako šlupek, vstupné jako to, co ty šlupky žere, ale místo pěkný a fakt docela mystický. V průběhu prohlídky se zatáhlo a udělalo fakt tajemně. Udělali jsme si spoustu fotek a poslechli si zajímavosti ze sluchátka a to je asi tak všechno. Ono se totiž nemůže vstoupit do kruhu, což si myslím, že je velká chyba (ale vzhledem k počtu turistů taky pochopitelný) a to by bylo na Stonehenge
asi nejzajímavější a rozhodně by stálo vidět S. při východu nebo západu slunce. Jen jak jsme odjeli z parkoviště udělalo se zase hezky a tak jsme navštívili Old Sarum. Bývalé sídlo králů nepatří rozhodně mezi to, co musíte v Anglii vidět, ale je součástí sítě English Hertiage na kterou máme koupenou kartičku, a tak proč to nevyužít. Nakonec bylo na Old Sarum docela hezký, že jsme se neočekávaně zdrželi i přes zavíračku a museli nás z "hradu" ještě pouštět. Další zastávkou na naší cestě bylo Salisbury, město proslavené především svojí katedrálou s nejvyšší věží v Anglii a údajně jen s dvoumetrovými základy. Docela pěkný, je nutný uznat, že angličani ty katedrály uměj. Zbytek dne jsme se toulali uličkami Salisbury a ochutnávali místní dobroty. Večer pak návštěva u Ježků, což je prima rodinka žijící už nějaký ten pátek v Southamptonu. Tomáš navrhuje větrné elektrárny a Martina je teď v domácnosti a stará se o děti. Pohodový večer nám narušovali jen neustálé petardy a ohńostroje z okolí jelikož se blížil 5th November a s ním Bonfire night a tak britové pilně nacvičovali. V neděli ráno jsme vyrazili (přes dok No.20) do New Forest na orienťák. Po zkušenostech z posledních dvouch závodů, kdy zejména Salcey Forest by se dal nazvat orienťáckým peklem, jsme se dost obávali toho, co nás v New Forestu čeká. Další dávku ostružinového napalmu a kapřích kontrol by zejména Báša asi už nerozdejchal a mohlo by klidně dojít i k inzultaci pořadatelů, ale to se v New Forest naštěstí nestalo. Ba naopak! Krásné ČISTÉ lesy a otevřené a polootevřené pláně s vřesy, jezírky a bažinami. K tomu všemu ještě divocí koně a oslíci, takže, kdo už nemohl mohl klidně popojet. Prostě paráda! Stavitel se s tratí (M21L) moc netrápil a tak to bylo spíše jednoduší ale znova opakujem, že moc hezký. Bohužel, Silva si vybrala všechnu smůlu, když v lese zakopla o bludný kořen a poranila si koleno. Naštěstí, ne tak vážně jako kdysi, ale bolelo to a závod už nedokončila. Výsledky závodu najdete na stránce November classic a fotky z celého víkendu jsou ke shlédnutí tady. Na závěr ještě jednou díky Strakům a Ježkům za pohoštění a střechu nad hlavou a někdy se zase na jih podíváme.